Valkýho,

každej může narazit na blbej kolektiv. A za život i víckrát.

Ale jestli má někdo pocit, že to tak má pořád, tak je to podezřelý. S největší pravděpodobností bude nějaká chyba v něm. A tak bych řekla, že to bude i u tebe.

Podle toho, co píšeš, mi to připadá, že ty se ze začátku snažíš být komunikativní, ale něco děláš blbě. Z toho, mála, co tu zaznělo, bych si tipla, že jsi možná až moc otevřená, je na tobě cítit, jak strašně se chceš "kamarádit", ale současně používáš při mluvení něco, co je ostatním nepříjemné. Možná jsi příliš ironická nebo máš nepříjemný akcent nebo zvolíš nevhodnou dobu nebo nedokážeš přizpůsobovat svoji komunikaci tomu, s kým mluvíš.

A tím se dostaneš na druhou stranu, že se s tebou lidi bavit nechtějí. A tudíž se pak k tobě chovají jinak než mezi ostatními.

Máš v podstatě tři možnosti:
1) Uvědomíš si, že máš tento problém a rozhodneš se, že se ho pokusíš vyřešit. najdeš si tedy odborníka - psychologa, který ti pomůže najít, co je podstatou tvého problému (kde děláš v komunikaci chyby), a zkusíte na nich spolu zapracovat. Zcela zjevně z tebe nebude hvězda kolektivu, to musí mít člověk vrozené, ale dá se naučit, abys odbourala své chyby nebo jich nedělala tolik a ty, co uděláš uměla napravit, a byla bys "průměrný" člen skupiny, ne ten, co vybočuje negativním způsobem.

2) Uvědomíš si, že máš tento problém, ale nechceš se měnit a tak se smíříš s tím, že jsi jaká jsi a naučíš se nést důsledky. Tedy nebudeš si přetvařovat, přizpůsobovat se, budeš pořád přirozená a svá a nebude ti vadit, to nese negativní důsledky.

3) Setrváš na tom, co je teď. Nepřipustíš si, že je vada na tvojí straně, ale budeš to házet na ostatní. Ne, že ty neumíš komunikovat, ale že ti všichni ostatní jsou vlezdoprdelkové (ne, že by neexistovali, ale určitě takoví nejsou všichni a všude) a ukňouránci a nemají smysl pro (tvůj) humor.

Pokud zvolíš add 1) nebude docházet (tak často) k tomu, abys musela zadarmo dělat za jiné, popř. se naučíš se tomu bránit.