Žženo, ona domácí paliativa je za úplně jiný prachy, než tři tejdny na ARO. Za jednoho zresuscitovanýho stařečka umírajícího tři neděle na ARU bys jich doma dochovala celkem kvanta.

Část péče se indikuje, i když se ví, že nadbytečně. Vyšetřování nebo léčba v terminálním stádiu, "aby se něco udělalo". Převoz umírající pacientky do IKEMu (s příkazem "když se vám zastaví, neresuscitujte"). Mám asi milion takovejch příkladů. Zčásti je to dáno tím étosem, zčásti obavou před postihem, zčásti zvykem a domnělými ohledy vůči pacientům. A taky z neochoty čelit té situaci, v které řekneme, že už nemáme co nabídnout, jen doprovod na druhou stranu.

Ale mění se to.