Takových lidí je poměrně hodně.Jsem tak trochu z oboru, takže vím, že spousta lidí si plete emoční hodnotu s reálnou cenou obvyklou za nemovitost.
Za vzpomínky nikdo platit nebude, kupující chtějí zaplatit cenu obvyklou pro danou lokalitu, výměru pozemku, možnosti užívání nemovitosti plus ještě si připočítají případnou či nutnou rekonstrukci a jsou cenově úplně někde jinde než majitel.Cílem je dosáhnout nějakého kompromisu schůdného pro obě strany.
Sama pro sebe jsem si našla chatu taky bez vody, s příjezdem, chata má elektřinu a krbová kamna. V zimě se tam ale přespávat moc nedá. Resp. dá, ale museli bychom se jet vysprchovat cca 4 km na benzínku a pak jet zpět. Byla za pěknou cenu, spíše za cenu pozemku. Stará paní pochopila, že chata byl vlastně xy let starej seník, postavila se takto celá jeřábem na zákl. desku ( panel)a přistavěla veranda, pobila se z obou stran dřevem... Bylo by asi lepší ji zbourat a začít znovu, ale zatím to necháváme, bereme to jako takové útočiště, kde můžeme přespat, posedět se sousedy, pobavit se. Příroda je tam krásná, je to 200m od přehrady v horách.
A jak moc se liší cena, kterou chtějí vaši a kterou reálně stanovil makléř? A je to velký rozdíl, kolik nabízejí kupující?