Mirku,

já to s dovolením rozdělím na dvě části.

Zištnost u toho pozvání bych spatřovala v (hypotetické) situaci, kdy já bych Tě coby Tvoje sousedka pozvala na svoje narozeniny, a Ty by sis řekl: "ta Kudla je sice děsná kráva, ale já tam půjdu a budu se tvářit zdvořile, protože je jediná, kdo tu v okolí má takový kolo a já si přece nebudu kolo někde kupovat nebo kvůli němu chodit do půjčovny, když mi ho ona, když ji trochu zpracuju, půjčí zadarmo. No a holt za to budu muset vydržet dvě hodiny ty její nemožný kecy".

Což se asi v takhle čistý podobě nevyskytuje až tak často, ale v nějakejch modifikacích v tom asi trošku jedem skoro všichni.

A teď ta druhá část (nezávisle na té první situaci): řekla bych, že extrovert pozvání ani svoje případné aktivity vůči i cizím lidem tolik neřeší, protože kontakt s lidma mu obecně dělá dobře, nabíjí mu baterky a on to neprožívá tak do hloubky.

Toho introverta to stojí víc námahy, takže jakoby víc uvažuje, do čeho tu energii investovat, když už se k tomu rozhodne.