No já se obávám, že je to zase jeden z těch příběhů, jak jsou babičky nemožné a snaží se ta nebohá dítka vyrvat z ochranné mateřské náruče. Jako obvykle totiž ani nevíme, co tak strašného babička provádí, kromě módně obecného "nevhodné poživatiny a nepotřebné krámy".

Zdravý a rozumný přístup k životu se ovšem nevytváří tím, že existenci nevhodných věcí dětem zatajíme, ale že je postupně, pracně, někdy v potu tváře a nervy v kýblu seznamujeme s existencí pravidla "vocaď pocaď".