Do školství.
A nejen peníze, ale i koncepci. Školství je nejen v šíleném stavu, ale i extrémně roztříštěné. Někdo má kliku na slušnou školu, většina je kolem průměru, a pak jsou i smolaři, kteří nemají šanci dostat děti ani do těch průměrných škol.
I když se začne hned, změny se projeví nejdřív za 10– 15 let. Vidím na vlastní oči, jak pár mizerných škol ovlivňuje budoucnost celého regionu včetně toho, že tento stav považují rodiče, žáci i absolventi za normální. Mládežnice měly smůlu na první stupeň, nyní jsou na nové škole – a ani jedna z nás stále nechápeme, jak je možné, že jsou mezi školami takové rozdíly.

No a úroveň zdravotnictví vychází z úrovně školství.