My máme úplně jiný extrém. Svoje rodiče jsem neviděla v podstatě několik desítek let a předpokládám, že už je nikdy neuvidím. A tchýni vídáme cca 2 až 3 krát za rok. Bydlíme daleko, ale hlavně ty vztahy nejsou dobré. Takže vzdálenost není to hlavní. Vlastně bych řekla to nejmíň důležité. Ona okolo nás jezdí ke svým příbuzným, tak tady občas jednu noc přespí. To je právě to jednou až dvakrát do roka. A jednou za rok na jednu max. dvě noci jedeme tam. Což bývá buď na Vánoce nebo její narozeniny. Určitě ake ne obojí. Mně to tak vyhovuje. Dceři šíleným způsobem chybí nějaká babička. Ale naše situace nemá řešení.