Taky mám moc pěkné vzpomínky na cestování vlakem v uličce (v mém případě hlavně za sportem - kolektivním) a vlaky mám ráda doteď - ovšem na delší cesty už výhradně s místenkou, na uličce už nic romantického neshledávám V dobách, kdy jsme celkem náročně cestovali s malými dětmi na Moravu k babičce autem, jsem jednou jela nějak později sama vlakem - s místenkou v tichém vagonu (tj. bez dětí ) a byl to pro mě tehdy úúúžasný zážitek, mohla jsem si v klidu 3,5 hodiny číst A myslím, že s ohledem na stav dálnic je dneska cestování vlakem přijatelné i pro "zabezpečenou střední třídu"nebo jak to bylo v tom testu), kam by měly asi spadat osobnosti podobné tomu "tvému" advokátovi.