statistiku nenajdu, jen osobní příběh
nikdy jsem se v lese nebála a v přírodě taky ne, mám (měla jsem) tam pocit jistoty
jednou jsem byla v kempu v údolí v chatičce s dětmi, recepce jen přes den, pak odjeli, normálně mívám otevřené okno, děcka chodí v noci sami čurat před chatku - jednu noc se na nás někdo dobýval a dost intenzivně a dlouho, jen jsem se modlila, ať se nevzbudí děcka, vůbec jsem nevěděla, co dělat (tu noc jsem naštěstí měla okno zavřené). Pocit to byl hrozný a od té doby sama s děckama nejezdím na odlehlá místa. Ale mě to neodradilo a do lesů chodím stále a ráda. Ve městě takový pocit bezpečí nemám...