Neobrátila bych se nikam, protože jsem se nobrátila nikam.
Moje dítě od malička taky trpělo "zácpou", čili chodilo na velkou velmi zřídka. Dřív jsem taky dělala psí kusy (horší v tom, že šlo o batole, tedy nemělo rozum a nechtělo spolupracovat). Efekt to nemělo, jen to vytvářelo stres, pořád přemlouvání, ať zkouší tlačit, "násilné" podávání čípků (dítě samozřejmě nechtělo...), laktuloza mu naštěstí chutnala, ale "vhodné" jídlo obvykle odmítal...
Pak jsem se na to vykašlala, přestala jsem z kakání "dělat událost" a nechala to na přírodě a srovnalo se to samo (za dlouho, podotýkám), jen jsem trochu přizpůsobila jídelníček + po 5. dni bez kadění dostával laktulozu. Dneska chodí spolehlivě 2x týdně, resp. max za 5 dnů, výjimečně (opravdu výjimečně) i častěji. Holt má pomalý metabolismus v tomto.
Někdo holt každý den nekadí.
Ale u něj je to fakt přirozené, neměl žádný potíže (subjektivně) - čili pak tu nálož vykadí za půl minutky (když se mu začne chtít samo - dokud jsem ho nutila, tak tlačil třeba 20 minut a nic), břicho ho nebolí, zadek ho z toho nebolí...

u takhle velké holky bych dbala jen na správnou stravu - čili ráno třeba musli s bílým probiotickým jogurtem... + cvičení na uvolnění břicha (už tu holky psaly) + nestresovat s tím furt, nedělat z toho událost, nezkoumat to, nepočítat, neřešit. Víš, že je zdravá, chudina prošla už dost vyšetřeníma, tak holt jen hodit to do klidu.