Ropucho,

no, přesně tak.

Byli lidi, co do KSČ vlezli čistě pragmaticky, aby mohli dělat odbornou práci, kterou by jinak dělat nemohli. A už v tý době to tak v soukromí deklarovali a ten režim nesnášeli, ale prostě to pro ně bylo "buď to uděláš a budeš moct dělat tu práci, nebo to neuděláš a ani si neškrtneš".

A oni v tý době na rozdíl od nás dneska nevěděli, na jak dlouho to bude, a i kdyby to věděli, tak by to stejně pro řadu z nich znamenalo prakticky celej profesní život.

To je strašně velký závaží na misce osobních vah, fakt bych si to netroufala tvrdě soudit. Pár takových lidí znám osobně a lidsky jsou fajn, nějak by mi nešlo přes pysky je odsoudit.