Madelaine, opět, není to osobní, ale obecné...

Moc tlačit na pilu, tak si člověk zbytečně zazdívá možnou budoucnost.

No a co, že ten člověk má jiné zájmy, než mě. Třeba ho něco, nebo někdo...zajímavého momentálně pohltilo a za půl roku, nebo za pět let, se zase sejdeme.
Pak to bývá, jako bychom na tom osobním kafi byli včera.

S nikým, kromě manžela, nejsme "siamská dvojčata", tohle mi dělají i moje vlastní děti, u těch mám i heslo "raději vás nevidím šťastné, než vidím nešťastné".

Když jsou šťastné, maminku nepotřebujou, někde si spokojeně poletují a občas pěti slovy poinformují o své existenci. Když mají "bebíčko", mají maminku, která utěší a pomůže. Přece není třeba neustále si viset za krkem.