Já si myslím, že tohle může mít opravdu každý tak moc jinak, že nemá smysl to komukoli vyčítat ani v duchu.
To, že se s někým uvidím míň, může vést k tomu, že se vzdálíme, ale klidně to také může být tak, že po nějaké době, kdy každý potřeboval to "oddálení", se zase dáme dohromady a začneme něco podnikat (myslím, že to není tak vzácné u lidí, kteří něco spolu podnikali, pak měli děti, které jim logicky "sebraly" hodně času, pak děti odrostou a ti lidi se zase dají dohromady a zase začnou něco podnikat. A pokud mezi ně nevstoupily žádné výčitky, dělá se jim to podstatně líp
Vyčítání by se ostatně mělo z lidský komunikace normálně škrtnout.