Terezo,

"Mně nejde o "ošulení" prvních dětí. Jde mi o to, že neošulením bychom mohli uvrhnout do potíží děti společné a ošulením bychom mohli zničit hezké vztahy. O tom, že by to nějak šlo, samozřejmě vím"

to jsi řekla moc hezky, a je z toho cítit, že je to na rovinu a fér.

"nějak neexistuje spravedlivá cesta pro všechny, aby se někdo necítil ošizen, dotčen či znevýhodněn, tak, aby někoho nepoškodila, nebo naopak nerozbila dosud fungující hezké vztahy."

To je taky velmi přesný a výstižný, a je to přesně k tématu, že ať uděláš cokoli, tak se někdo MUŽE cítit poškozen.

Ale myslím, že ve vašem případě je velká šance, že se to jednou urovná v klidu právě pro ten férovej přístup, kterej k tomu máš (máte).

Protože tipuji, že spousta těch "bratrovražedných" bojů o majetek se netýká ani tak toho majetku, ale těch vztahů, a že ti lidi nebojujou ani tak o tu věc, ale "proti" svýmu vlastnímu pocitu, že je někdo chtěl vzít na hůl, že ty druhý má radši a na něho kašle.

A pokud člověk celoživotně žije ve férový atmosféře a v tom, že jsou všichni sourozenci bráni stejně a s láskou, tak spíš bude ochoten neřešit, jestli náhodou bratr/sestra nedostali o kus větší jabko (nebo v dospělosti větší kus dědictví).