77 krásko,
naprosto souhlasím. Pokud má třeba barák víc vlastníků je těžké se dohodnout tam,kde není dobrá vůle.
Každý má jiné představy o tom,co je akutní a do čeho by se mělo nebo nemělo investovat v rámci údržby atd.
A teď si vezmi,když se do toho ještě přidá přání toho,kdo ten majetek předal dědicům. Můj táta třeba nechce,abychom případně se sestrou dům prodaly. Jenomže já platím hypo na svůj barák a sestra žije s rodinou cca 250 km daleko. Nechat barák jen tak stát,aby v něm nikdo nebydlel není dobrá volba. Pronajmout ho cizím se nám také nechce a prodat ho případně nemůžeme,protože si to táta nepřeje. Co teď? Každá máme půlku a ani jedna nemá bokem dost milionů na to vyplatit druhou. Když ho budeme sušit pro naše děti,tak je to taky malér,protože sestra má dětí 5 (2 velké a trojčata) a já mám děti dvě. Tudíž,aby měl barák 7 majitelů s tím,že moje dvě děti se dělí o polovinu baráku a jejich 5 dětí se také dělí o polovinu. To je prostě malér. Vztahy mezi námi se sestrou jsou řekla bych nadstandardní. Stejně tak naše děti jsou v pohodě,ale prostě ,aby měl běžný rodinný dům 7 majitelů je nesmysl. To by nikdo z toho nic neměl. A ano dostaneme i nějaké větší peníze,ale ty bach já ráda použila jinde a ona asi taky s ohledem na to,že tu ani nežije. To je dilema.