Měla jsem velmi blízkého kamaráda už z dětství, v kontaktu jsme byli prakticky denně, myslela jsem si, že se na něj můžu ve všem spolehnout, že tu bude vždycky pro mne, že jednou bude super strejda mých dětí a tak, byl pro mě něco jako brácha. A jednoho dne, úplnou náhodou jsem zjistila, že udělal něco hrozného a v návaznosti na to mi roky lhal, vymýšlel si a upravoval události... Já samozřejmě nikdy nepochybovala o tom, co mi říká, věřila jsem mu. A najednou jsem zjistila, že hodně věcí bylo jinak a že proti mně stojí úplně cizí člověk. Hrozně mě to zasáhlo, hlavně ze začátku jsem se s tím špatně vyrovnávala, měla jsem noční můry... Od té doby, co "to" vím, nejsme vůbec v kontaktu. Kamarád mi chybí a je těžké se smířit s tím, že člověk, kterého jsem znala a měla ráda vlastně neexistuje. Stalo se vám někdy něco podobného? A jak jste se s tím vyrovnávaly a hlavně jak dlouho? Už je to kolik měsíců a pořád mě to dost štve, chybí mi ten fajn pokec a tak vůbec :-(