Přidám se, často to není totéž. Jsou v tom jiný očekávání a nejen od rodiče, řek bych hlavně od dětí. Osobní zkušenost s vlastníma i cizejma dětma se shoduje s řadou zkušeností, co mi vyprávěli jiný.

Tak třeba dítě před rodičem má jinej přístup k dělání chyb, chce víc předvíst správnej výsledek a znalost, míň se ptá, když nerozumí, neporozumění nebo chyby nese hůř, jako selhání, před cizím má tyhle zábrany míň. Zažil jsem rodiče, co ne že by nechtěli a nezkoušeli se s dítětem učit, ale nedávalo to výsledky, tak si raděj zaplatili doučování.

Možná to není všeobecný, možná je to ovlivněný tím, jak jsou škola a učení se nastavený v týhle společnosti. Ale mávnout rukou se nad tím nedá. Překonat se to dá, ale chce to se to naučit a už jenom to, že se musíš na učení s vlastním dítětem naučit trochu specifický postupy, vypovídá o tom, že to úplně stejný není.