Přidat odpověď
Já si peču banánové muffiny.... dva banány, čtyři vejce, rozmixovat.... a protože je to takové uhňahňané, tak si do toho sypu strouhaný kokos, madle, oříšky - co prostě mám doma... (dají se samozřejmě dávat i rozinky, kousky čokolády atd.). Ale i jen ten banán je sladký dost - a tím, že je tam vejce a oříšky, tak to má i tuky a bílkoviny - po dvou muffinech k snídani funím (nevyběhnou, zůstanou placaté, taková malá kolečka) a fakt už pak nemám hlad.
S cukrem je problém, že jak se zvýší cukr v krvi, naběhne na něj inzulín, aby ho zlikvidoval - jenomže často to přežene (zvlášť u rychlých cukrů - tj. cukr cukr, sacharidy z ovoce a zeleniny nedělají takové skoky), takže pak ta hladina klesne natolik, že je člověku špatně, a musí honem jíst znovu.
Já jsem kdysi zkoušela jíst podle STOBu a výsledek byl ten, že jsem měla furt hlad a furt myslela jen na to žrádlo a kdy si budu moc dát svačinu. Když jsem omezila sacharidy a přestala se nervovat kvůli lžičce olivového oleje do salátu (kterou jsem si podle STOBu v podstatě vyplýtvala denní dávku tuků), tak jsem hubla a neměla hlad.
Teď, s padesátkou na krku, je to všechno zase jinak... ale několik věcí, které se mi osvědčily:
- "cheat day" - jeden den v týdnu se vykašlat na zásady a diety a prostě si vzít, na co mám chuť a v množství, na které mám chuť. Koukat na oslavě narozenin, jak se všichni nalejvají vínem a cpou se uzeninama a dortama? Dám si taky (a kupodivu, když vím, že "můžu", tak nemám potřebu se přecpat, dám si fakt "na chuť")
- nejíst, když nemám hlad - mám doma dva puberťáky, kteří ŽEROU, ale když máme o víkendu oběd v hospodě, tak já fakt ještě večer nepotřebuju jíst (oni ano). Tak nejím. Nebo si dám nějakou zeleninu.
- nežrat večer. Ideální by byl IF, ale to prostě nedávám - nicméně se snažím po večeři (kolem sedmé) už nejíst (to je těžké, zvlášť když si pustíme telku nebo tak).
Předchozí