Přidat odpověď
Ano, takovou diagnózu má moje dcera, docházely jsme k soukromé logopedce, která nám dávala cvičení na podporu té sluchové diferenciace. Vybavuju si jedno dost složité cvičení, které se muselo dělat denně po 4 měsíce, nesmělo se vynechat /jezdila s tím i k babičce/ - dcera měla A4 s 12 podobnými obrázky a ty samé obrázky nastříhané jednotlivě. Na čas je přiřazovala do dvojic A ZÁROVEŇ u toho odpovídala na mé dotazy, zpívala nebo dělala jiné činnosti, při kterých musela zaměstnat mozek. Musela to zvládnout bez chyby přiřadit do 4 minut a teprve pokud se jí to podařilo v časovém limitu bez chyby 3x PO SOBĚ, bylo možné vyměnit obrázky za další sadu. Denně max 15minut. Některé obrázky byly zdánlivě jednoduché, jiné hodně složité, abstraktní a lišily se v minimu, zkoušeli jsme to doma všichni a rozhodně jsme nedosahovali dobrých výsledků automaticky /ona, kupodivu, zvládala lépe ty abstraktní než konkrétní vyobrazení třeba květin s odlišnými počty lístečků/.
Pak dělala další cvičení, kdy jsem jí říkala slova, aby mi neviděla na pusu a ona chodila po pokoji, co písmeno to krok a tam, kde byl háček nebo čárka k tomu dávala ruku nahoru nebo dřep.
Pak jsme dělali skládání a rozkládání slov s pípákem, čtení slov, kde se na měkké slabiky sahalo na houbičku a na tvrdé na tvrdou kostku, poznávala zvířátka po hmatu a k tomu říkala básničky... Bylo toho plno, nedělalo se vše najednou, vždycky blok po cca 3-4 měsících, kdy jsme se věnovaly dvěma druhům cvičení. Bylo to náročné, ale vyplatilo se, teď je v páté a má minimální potřebu podpory, ve škole má jednu hodinu týdně navíc "zábavné čtení", píše hezky a háčky ani čárky nevynechává.
Předchozí