No to samozřejmě děláme, hlavně v pokoji nebydlí sama, ale s pořádkumilovnými sestrami, které pravidelně uklízí, takže by teoreticky měla mít i vhodný vzor.
Blbý je, že když na ni udeřím jednou za čas, aby ukázala penál, pravítka, kružítko, tak vidím, jaký má v očích děs a stres. Samotná je z toho v tu chvíli špatná no a radost ze sebe nemá. Nemůžu říct, že by jí to bylo jedno, ale nějak to hold nedokáže.
Já to prostě nechápu, protože jsem systematik. Manžel se jí zastává, ať ji nechám žít, byl na tom dost podobně (zapomunetá taška v tramvaji atd...).