Po 89 jsem dávala všem a na všechno, každou chvíli na ulici někdo dvacku, někdo obrázky postižených dětí, než mi došlo, že za chvilku takhle budou vybírat na mě
. Navíc to často byli podvodníci, jak se později zjistilo. Už si vybírám, nic nedávám ani klečícím mladíkům na Karlově mostě, což mi přijde jako nejhrubší forma nátlaku, po miminech v Praze na chodnících v roce 1990.