Jo znám, kamarádka byla v určitém celkem dlouhém období chudá ve smyslu, že měla staré oblečení mnohé roky a i to bylo původně laciné, od vietnamců. Boty, které se rozpadaly, protože koupila radši dětem. To chápu. Už ale nerozumím dalším věcem, např. platit věštkyni. Horko těžko našetřené peníze utratit za předem ztracenou věc (přivýdělek v multilevelu), nebo koupit dětem více domácích mazlíčků, stačil by imho jeden křeček, ne dalších 5 jiných zvířat. Místo sušenky bych já dala dětem k svačině jablko nebo mrkev. Atd.

Ale že by bydleli na ubytovně a žili ze sociálních dávek, nesvítilo jim světlo, to ne. Jen prostě malý plat, hypotéka, děti. Bylo to těžké. Nakonec se z toho dostala.

Z pohledu lidí žijících ve slumu v Bangladéši byla bohatá. Je to relativní.