V poslední době (posledních letech) v zaměstnání vidím, jak přibývá práce naší školní preventistce. Není dne, aby se jí nenaakumulovalo několik problémů, negativní chování dětí. Řeší stále menší a menší děti. Problematického chování dětí velmi přibývá. Přichází více a více rodičů, kteří si, podle vlastních slov, vůbec neví s dítětem rady, co se týká výchovy. Už děti malé, prvostupňové své rodiče vůbec nerespektují, neposlechnou. I já se často dostávám do situace, kdy se mě rodiče ptají, co mají s dítětem dělat, když je naprosto nerespektuje. Dnes o tom přemýšlím, protože kolegyně zase něco řešila na 1. stupni. V hlavě mi hlodá, proč to tak je? Co si o tom myslíte vy? Kde je zakopaný pes?