Tak jedna vec je vzpoura proti prilis direktivni autorite.
A zase jina vec jsou deti bez hranic, jejichz potreby nebo jen domnele potreby stavi rodice nad vsecko ostatni. Mame to v rodine a je to velice unavne. A chudak decko nakonec, vlaje od jedne veci k druhe, u niceho nevydrzi a rodice za nim jak dve helikoptery a sledujou, jak hosik teka a teka. A podle sveho nazoru mu tim plni potreby a vsichni ostatni by meli taky.

Kdyz hosika pridrzim, aby dodelal, co zacal, bez ocniho kontaktu a beze slova utece pod ochranna kridla povolnych rodicu. Bude to mit tezky.