Renko,

já si nemyslím, že by respektující výchova nutně musela vést k tomu, co popisuješ ( což je samozřejmě hrůza).

Ale je tam potřeba nějak "dostat" nejen to "respektovat", ale i to "být respektován".

Já rozumím tomu, že v situaci, kdy by třeba generace našich rodičů křikla nebo vztáhla ruku, tam my se zarazíme, protože máme pocit, že takto by se to nemělo. Totéž u některých požadavků (vem si čepici! jídlo se musí dojídat!), které ta starší generace prosazovala jako nutnost, ale my sami vidíme, že to vlastně vůbec není důležitý.

Tím chci říct, že se nemůžeme úplně přidržet toho, jak jsme byli vychovávaní my, protože s částí z toho nesouhlasíme.

Já jsem pro větší liberálnost, ale zároveň je potřeba prosazovat i to, že tam ten člověk není sám a některý věci respektovat musí (ideálně ty fakt důležitý a ne různý "čepice"), a to je docela těžký (sebekriticky musím říct, že často taky nevím, co jse vlastně správně)