RaR je podle mne hezká teorie, v praxi ji ale málo rodičů dokáže praktikovat... v reálu znamená častěji přístup "dělej si co chceš", předpokládající vyspělou osobnost dítěte, jenže dítě není malý dospělý, jeho osobnost se teprve vyvíjí a nedokáže dohlédnout důsledky svého rozhodnutí... rodič musí být ten, kdo rozhodne, každým svým rozhodnutím přebírá zodpovědnost za důsledky a teprve s postupem času může nechávat dítě rozhodovat v závislosti na jeho zralosti... tedy klidně nechám školkáče, aby si vybralo barvu trika, ale já rozhodnu, jestli si vezme i bundu... já totiž jsem zodpovědná za to, že nenastydne... a teprve ve chvíli, kdy si dítě osvojí hranice a pravidla, můžu ho nechat, aby je zkusil překračovat a školáka klidně nechám jít bez mikiny, pokud mi nevěří, že mu bude zima (a pro poprvé ji možná vezmu jen s sebou a nabídnu později, podruhé už ani to ne)