Burte, nevím, jestli to bylo mířené na mě, ale já tu pořád dokola píšu, že mám štěstí, že jsme to měli jinak...a kdybych v té době měla právě mít takovou pracovní dobu, že bych dítě skoro neviděla, tak bych se hodně rychle snažila s tím něco udělat a nějak to změnit...nikomu jsem tu žádné rady nikdy nedávala, vždycky píšu jen co by mě osobně na tom vadilo a proč mi to nepřijde ok...vydržela bych takovou práci dělat přechodnou dobu, než bych našla něco jiného, třeba i za trochu méně peněz, ale s lepší pracovní dobou, ale nastálo fakt ne...a samozřejmě taky chápu, že někdy to prostě jinak nejde, což tu taky vždycky píšu...