Primnela me k zamysleni moje kamaradka, ktera vytahla dlouhe seznamy svych deti, s tim co jako budu kupovat ja..Primnely me k tomu zoufale komentare zdejsich matek, co jako koupit tem ubohym detem, ktere maji vsechno...
A ja si uvedomila, ze ty Vanoce jsou pro me uplne o necem jinem. Nevim, jak vy ale strasne moc vnimam, jak se doba zrychluje, tlaky rostou, vse je uspechane. Na Vanocich si nejcic cenim toho, ze vse jaksi ustrne a najednou je ticho a klid - tedy v tom lepsim pripade. Chci se snazit, aby i cas Adventu jsme prozili v klidu a harmonii, abchom o Vanocich byli spolu a odpocivali, uzili si spolecne chvile. Podle meho nazoru uz darky nehraji takovou roli - drtiv lide nezili tak konzumne a nekupovali pres rok tolik veci, takze darek byl svatek..Dnes? Deti maji opravdu vse..Tedy muj syn by asi velmi namital, ze tedy vse nema, ale jeho velka prani, jako novy pocitac a tak momentalne nemuzu splnit. Nevadi. Je pro mne dulezitejsi, ze pojede na drahy lyzak a na vymenu. To, ze deti maji vse a okamzite me jaksi uz zacina lezut na nervy. My si smuzem darky nekupujeme, on na to neni a ja se to uz naucila - co potrebuji, to si koupim, umim se odmenit. Nejvic se tesim na vanocni prochazku na Kapme , na svaraka a na koledy...Moc..