Lelo, já to vnímám tak, že jako dítě, které vzešlo z poměrů, kde jsme se sourozencem vůbec byli rádi, že byl stromeček a nebo aspoň ozdobené větvičky, kde jsme museli být vděčni za jakoukoli blbinu pod tím mám toto nastavené tak, že se snažím najít kompromis mezi tím vším. Další věc, která ovlivňuje u nás potřebu dát dárečky je také to, že naše děti nedostávají věcné dárky ke svátku, za vysvědčení... prostě dárky dostávají jen a pouze na Vánoce a k narozeninám, takže pořád tak nějak je, co kupovat. Navíc babičky dají peníze nám a my kupujeme vše za všechny. Nicméně sleduji, že jak děti rostou, tak najednou to starší opravdu už má problém dárek vymyslet, protože ví, že po roce nový mobil fakt nedostane a vlastně nový už nedostane od nás možná nikdy, protože v 16. letech už si na nový může našetřit sama, totéž nový notebook... takže bere jako fakt, že nejspíše půjde-li to, tak letos dražší dárky dostane mladší dítě, které potřebuje např. notebook. Starší co vím, tak si přeje nějakou PC hru a hodiny na zeď, nějakou knížku, možná dostane nějakou poukázku na sportovní oblečení, obuv. Pro mě jsou Vánoce svátky rodinné pohody, možnosti kouknout v klidu na TV, chodit na procházky... ale žel k tomu u mě patří i radost dětí - neříkám, že děti musíme udusat kvantem dárků, ale prostě je-li na to, tak nějaké ty dárečky, které potěší, ano - i sama je ráda dostávám Nicméně nesnáším předvánoční obchoďáky, davy lidí rvoucí se o blbosti, takže co jde se snažím pořídit už během listopadu.