Já jsem přesně takovou šaškarádu vždycky nesnášela, a nemá to ráda dodnes. Tu Váoční přetvářku: pojďme se mít rádi, jsou Vánoce.
Máma byla schopná mi na Štědrý den po obědě seřvat tak, že sem měla slzy v očích a večer chtěla všeobjímající dceru...
Snažím se to dělat jinak, rozhodně Vánoce nejsou jediný den klidu a míru. ani jediné období.
Co se dárků týče, my dětem přes rok moc nedopřejeme. Spíš nutnosti. Na věci zbytné si musí počkat.
Včera dostal syn k patnáctinám poukázku na novou kytaru - mluví o ní od června... Vlastně si přál peníze, že si na ni přidá. Ale dostane ji celou, tak byl dojatý...
Ale na Vánoce toho holt už bude méně