Vážný, průvodce pro PIS jsem chtěla dělat, ale vzdala jsem to. Na to se školilo 2 roky a pak jsi 3 roky musel pro PIS provádět. Já nebyla z Prahy a po studiu jsem do Prahy jít nechtěla, tak jsem s PISáckým kurzem ani nezačala, pro by to smysl nemělo. Tak jsem aspoň jezdila z Čedokem a protrajdala kus České republiky. Někdy to teda bylo na palici. Na Čedoku mi třeba dali kapesné pro celý autobus bulharských turistů, 35.000,- Kč. To byly tenkrát hodně velký prachy, to byl možná celoroční výdělek jednoho člověka. Já s tím pak jela vlakem z Prahy do Bratislavy, tam jsem přebrala autobus turistů a kapesné jim rozdělila (protože oni si sebou mohli přivézt jen omezené množství českých korun, možná se u nich české koruny ani nevyměňovaly). Oni si za to nemohli koupit ani pohlednici, protože v prodejně suvenýrů prodavačka rozměnila peníze tomu prvnímu, pro ostatní už drobnější peníze neměla. Takže se šlo do banky a měnili peníze tam. Stejné to bylo, když jsem třeba dostala zájezd letecky do Ruska. To se zaplatil zájezd a v ceně bylo i kapesné v rublech, které jsem dostala od průvodce. Dneska je každému jedno, kolik peněz vezeš, jedeš klidně s kreditní kartou až do Tramtárie a nikdo ti neurčuje, kolik peněz sebou máš nebo nemáš mít.