Aktuálně asi věž, dovezli jsme si ji z Rakouska za peníze ze svatebního daru - tj. 30 let.
Jinak s námi žil první mražák - cca 20 let a asi 15 let lednice, kterou jsme ovšem koupili za dvě kila a měla pohnutou minulost odněkud z baru, mmj. byla natřená na tmavě hnědo a přetírali jsme ji Balakrylem, odhadem deset let při koupi. Když jsme se v roce 2000 nastěhovali do stávajícího domu, byl tu elektrický sporák z roku 1968, odešel v roce 2003, tj. 35 let. Stávající elektrokotel jsme jednou po velké vodě nechali převinout, ale jinak tu byl 5 let před námi, tj. cca 25 let. Krátkodobé byly naopak dlouho rychlovarky - životnost zhruba rok. Stávající se drží už asi pět, doufám, že jsem to teď nezakřikla. Jedinkrát v životě jsem obměňovala funkční přístroj a to byla pračka se znaky střečkovitosti - vždycky byla chvíli v klidu a pak si neomylně vybrala nejdražší kus prádla a přemlela ho mezi bubnem a těsněním. Následkem byly díry a nevypratelné gumové šmouhy. Šla po dvou a půl letech, poté co mi sežrala oblíbený kostým a dva dny předtím saténové povlečení. Úplně nejstarší elektrický přístroj si pamatuju z cukrárny Dejmal v Olomouci. Byl to náladový prevít (ale nádherný) na šlehání šlehačky - obsah 20 litrů - na brigádu jsem tam chodila cca 1982-1986 a na štítku bylo 1933.