Nastěhovala jsem se na týden ke svému klukovi (dnes můj manžel) a fakt jsem se učila od rána do večera. Díky tchyni za to, že si mne nevšímala. Oběd mi vždy dovezl táta, měl tou dobou restauraci. Samozřejmě toho dovezl mnohem víc než jednu porci... takže hodně zbylo pro tchánovce, k večeři mi stačil rohlik.
Manžel byl na vojně, měla sem jeho pokoj pro sebe - všude otázky, papíry, knihy.
Doma bych tohle nemohla - mladší ségra o sedm leta a máma učitelka: to bych neodmaturovala...