50 letos v srpnu.
Docela super, euforie, cítila jsem se naprosto skvěle, nikdy jsem nechodila k doktorovi, zdravá, mladá, školní děti, plná plánů, budoucnost před sebou, slavila jsem v krásným wellness hotelu...
Pak mi umřel táta. Já vím, že to snad někdy přejde, ale od tý doby, jsem stará, nemocná, nic mě netěší, budoucnost-jaká budoucnost, hledám pohřební služby kolo a místo někde na hřbitově, protože přece nevím, co když to bude někdo z nás potřebovat..
Manžel mi tvrdí, že to se mnou udělal šok a že se mnou nebude o těhle věcech bavit.
Ale nejde mi to změnit.
Takže v srpnu v padesáti mladá,krásná, s budoucností, o pár týdnů později stará, záda bolí, nad hrobem....