Letos mám každý měsíc 16 odsuplovaných, k tomu 8 (2 týdně) trvalého nadúvazku.

Září a říjen jsem ve třech třídách trvale suplovala fyziku (tedy žádní "stejně se při suplování nic nedělá a nikam se neposouvá, naopak, ještě teď pomáhám nové učitelce, která ty fyziky dostala do úvazku a ty první dva měsíce chyběla), od začátku listopadu mám ke svým 20 hodinám týdně u svých třeťáků a 4 hodinám "své" matematiky ještě navíc další třídu na matematiku, protože jedna kolegyně to po dvou měsících vzdala.

Vše mám placené, odpadá mi minimum hodin, Jde o suplování dlouhodobé, tedy včetně příprav a kvalifikované výuky.

Paradoxně právě ta přímá ped. činnost je pro mě nejméně namáhavá, mnohem horší jsou pro mě sešity a pracovní sešity, nad kterými trávím dlouhé hodiny denně. Protože matematiku učím poprvé, znamená to i hodiny příprav.

K tomu jako prvostupňová ještě supluju v družině, zrovna dneska jsem měla to "štěstí". Ale jen hodinu, to se dalo přežít, i když v pátek odpoledne už mívám krizi. Pohotovost v družině mám 2x týdně, takže když nejde o jednodenní absenci, tak se to taky nastřádá...

Chybí nám 3 stálí učitelé a pořád někdo marodí nebo prostě není. Supluje se pořád. V podstatě je pro mě štěstí, že já mám to suplování trvalé, už mi není kam co dalšího narvat...

Na začátku prosince se cítím o dost unavenější, než loni v červnu, kdy jsem měla za sebou rok se čtyřmi hodinami fyziky nad úvazek.

Na peníze si tedy nestěžuju, ale kdyby se našel někdo, kdo si ty moje hodiny navíc vezme, budu skákat radostí do stropu. A zadarmo bych to fakt nedělala. Vzhledem k tomu, kolik chybí matikářů v Praze a okolí (jen podle inzerátů na ÚP a Učitelských novinách), tak to asi není práce úplně pro každého.