X__X - " švédské gymnázium je vlastně ekvivalent českého výrazu střední škola" =

neni presne ekvivalent.

Pouzivam slovo GYMNAZIUM proto, ze je to OFICIELNI NAZEV vzdelani od 16 do 19/20 let, ktere pokryva od celkem narocneho teoretickeho vzdelani (EVENTUELNE porovnatelneho s ceskym gymnaziem) po vice mene ucebni obory s maturitou (=ucnaky ani internaty tu nemame). Pokracuji tam temer vsichni po devate tride (prumer na Svedsko je ca 97%). Z me skoly teda 100%, na ruzne obory. Kdyz tady diskutuju, temer VZDYCKY poukazuju na to, ze slovo GYMNAZIUM zastresuje vsechny ruzne obory, ktere se v CR nazyvaji "stredni skola", jsou tam zaci od 16 let, a ze neexistuje zadne rozdeleni na 4G, 6G, 8G. (a co nadelam, ze to jde uplne mimo.)
3 obory - prirodovedecke, socialni a humanitni - jsou obory, odkud prevazna vetsina jde na Vysokou, vzdelani ma kompletni k splneni pozadavku ne celkem dost k vyberu(zalezi na prumeru bodu za znamky, jestli se dostane).

Eventuelne se prirodovedecke a humanitni lisi poctem "kurzu" v urcitem predmetu vcetne dosazenych bodu za ne - co se tyce matematiky, chemie/fyziky/biologie. Humanitni ma nekolik jazyku misto techhle predmetu).

Socialni - muzou vybrat vic matiky/vic jazyku rovnou pri studiu.

Jinak - kdyz nekdo po humanitnim chce studovat neco "prirodovedeckeho"/technickeho aj., muze s tim pocitat uz pri prihlasce/behem 3 rocniku, pribrat si k tomu nejaky ten gymnazialni kurz navic (=vic vyucovacich hodin tydne, smisene tridy s prirodov.) nebo po mature si to dodela na KOMVUX.

Zrovna tak jako High School neni presne "stredni skola" - vekove i obsahem se to lisi.

U nas mame taky vekove jinak rozdelena stadia na zakladni skole nez napr. v CR.