Tak to se snad dá předpokládat, že ten, kdo peče, si to užívá, proč by to jinak dělal, z masochismu?

(Ale slyšela jsem - dneska naštěstí stále míň) i o ženách, které napečou po nocích 20 druhů cukroví a padaj z toho na hubu, ale maj nějakej pocit, že "se to musí", a pak jsou naštvaný, že se to ani nesní. Tam teda nemám pocit, že by si to užívaly, stejně jako si asi neužívaj přehnaný předvánoční šůrování (co jen tady padlo vzpomínek z dětství o tom, jak nervózní matka cídila před Vánoci úplně všecko s jediným výsledkem - jí tekly nervy a celému zbytku rodiny taky, slavnostní atmosféra úplně v p....

Jako, tohle opravdu snad není nutný ani žádoucí, mně to přijde obludný, upřednostnění věcí před lidma.

Úplně jiná kategorie jsou lidi, kteří pečou/uklízej RÁDI, protože ti si to opravdu užijou. Tam si myslím, že je v naprostým pořádku, když ta ženská nebo ten chlap upeče těch 20 druhů cukroví, protože ten zásadní rozdíl je v tom, že ji/ho to BAVÍ a dělá to, protože CHCE a ne proto, že MUSÍ.

A tam fakt nevím, proč to omezovat na ženský/chlapy a těm druhejm tu radost sebrat, pokud je to pro ně radost a stojej o ni.