Přidat odpověď
Libi...
to jsem špatná cílovka na podobné povídání. Můj manžel byl asi na mateřské dřív, než to celé uzákonili.
A co se týče nastavení obecného, tak jsem se snažila být máma, hospodyně, udržovatelka rodinného krbu a zároveň podnikání, že jsem se u toho málem přerazila.
A dohnalo mne to ne fyzicky, ale psychicky o pár let později natolik, že jsem se poskládala jak domino.
Dosud jsem přesvědčená, že kdybych tenkrát připustila, že toho mám až nad hlavu, že by se už tenkrát hodila paní na úklid, že by se hodilo, kdyby mne někdo trochu nakopl "blbneš, cukroví koupíme, nemůžeš nespat - což bych si STEJNĚ TEHDY nedala vysvětlit, kdybych prostě připustila vlastní omezené možnosti, vlastně jsem se nemusela dostat do problému, do kterého jsem se dostala.
Ale jsem ráda, že jsem to neodnesla fyzicky fatálně, ono to souvisí.
Předchozí