Já jsem taky přísnější, ale že bych nedovolila objednat pizzu? To naopak já se musím hlídat, klidně bych ji jedla pořád. Brambůrky nekupujeme, ale jiné pochoutky ano a jíme je klidně u televize, kde taky jinde... Ale třeba do postele jídlo nechci (až na výjimky nemoc apod.), v tom jsem přísnější já určitě, vadí mi drobky nebo, že se tam rozlije pití, to jsou praktické důvody. Tím myslím mou postel, nebo tu kterou musím převlékat já.

Popsanou situaci znám, občas tak někdo o manželovi mluví, ale přijde mi to dost hrozné. Leckdy je to ale taková póza "ten můj je hroznej, máte to taky tak?"