Vzpomínám si, myslím na pohádku 101 dalmatinů, která přímo začíná tím, že před Vánoci vždycky prohledáváme dům a hledáme ukryté dárky. Taky jsem ji pustila z neznalosti tehdy ještě malým dětem. A pak jsme byli na jednom předvánočním představení, kde vystupovali dospělí i děti a moderátor začínal každý rozhovor tím, jak sis představoval(a) Ježíška, když jsi ještě věřil(a)? To už byly moje děti starší, tak mě to tak osobně nevadilo, ale v hledišti bylo plno malých dětí a rodiče se chytali za hlavu, co je to za tupého moderátora.
Ale ty reklamy jsou asi nejhorší, ke všemu nejen na dárky, ale na půjčky na dárky, to už je vrchol, ale člověk se před tím neschová. Děti často už dávno tuší, jak to je, ale rády tu hru hrají.