"Neznám žádný pár, který by roli živitelky s lehkostí zvládl, obvykle žena vidí jen jeho "neschopnost" a on se v tom "najde"."

Když jsme s manželem začínali žít, tak jsem měla podstatně větší plat já.

Bylo to dané typem profese, časově jsme pracovali oba plus mínus klacek nastejno.

Nikdy, a podotýkám, že fakt NIKDY, mě nenapadlo, že by měl bejt kvůli tomu neschopnej. Naopak, byla jsem pyšná, že dokážu vydělat prachy (pod vlivem toho, že jsem se jako dítě cítila docela chudá) , a zmasírovaná hlasem lidu, že "chlapi nesnášej víc vydělávající ženský" jsem byla šťastná, že to u nás tak není.

Dneska se to otočilo (já dělám furt to samý, on měl nějakej pracovní postup), díky tomu, že já mám volnou profesi, nám to umožnilo postarat se o děti bez chův a babiček.

A já mám z toho trochu ujímání (se kterým se musím srovnat sama, protože to fakt ABSOLUTNĚ není jeho problém, o všechno se samozřejmě dělíme, jako jsme se dělili vždycky). Tu "roli živitelky" jsem psychicky nesla líp.