"formu a rozsah sdílení si každý určuje sám, bez ohledu na to, jak to fungovalo nebo nefungovalo před sto a více lety."

Ano, přesně tak.

A to s tou "neprovdanou tetičkou" nebylo vůbec tak jednoduché - vím z vyprávění, že jednu takovou osobu jsme měli v rodině (invalidní, ale omezeně pracovat mohla) - starali se o ni na střídačku sourozenci a mám někde uložený dopis, kdy jeden sourozenec dost zoufale žádá ostatní, aby ho v tom starání vystřídali, protože ta osoba se sama moc nesnažila, byla sice z toho nešťastná, ale pro ty starající to byla velká zátěž.

Takže ano, lidi si pomáhali, ale žádnej ideál to nebyl občas to vyvolávalo dost velké třenice, stejně tak jako dneska. To jen my si to občas dost idealizujeme.