Babi měla dvě, jedno menší, lehké, skládací - to využívala na menší pobíhání po městě, případně si s ním poradila lehce i do MHD, dalo se složit i do malého auta. Bylo řešeno jakoby tříkolově, uprostřed mělo všitou koženkovou tašku (místo kabelky). Na rukojetích byla brzda a skládací mechanismus.
Pak měla velké stabilnější čtyřkolové, to mělo i úložný košík a sedátko (vozila na tom pravnoučata ), takže si mohla na procházce nebo v obchodě třeba sednout, když jí bylo slabo. Mělo nafukovací větší kola i do horšího terénu. Bylo ovšem těžší a neskladné (třeba na převoz autem se muselo rozmontovat a do autobusu by ho nevytáhla).
Využívala plně obě.