Ale s dětma jsem byla skoro pořád, přítomna...minimálně k doslechu, vždycky, když mě potřebovaly. A měli jsme všichni dost společných aktivit, jen to dětské hraní mě nebaví prostě. Třeba čtení, vysvětlování, povídání atd. jo.
No a děti potřebuj, aby se na ně "hovořilo" všema pěti jazyky lásky, aby měly naplněnou svou citovou nádobu
a cítily se komfortně a v bezpečí.