"že se melancholika může stát sangvinik"
nemůžeš překonat sama sebe, ale je otázka, co jsou naučené strategie, co jsou mindráky a co je opravdu jádro tvé osobnosti
já byla v pubertě z větší části melancholik (deprese, mindráky atd.), posléze melancholik s cholerikem, v současnosti jsem tak napůl cholerik se sangvinikem; cholerik v podstatě od té doby, co jsem se propracovala k tomu, co chci já, přestala se částečně ohlížet na druhé, pustila své "já" z klece - doufám ovšem, že se časem uklidním a kyvadlo se tak nějak ustálí