Kudlo, mě dlouhodobě fascinuje, jak lidé na jednu stranu nemohou přijít církvi na jméno, jsou alergičtí na jakýkoliv náznak, kdy by jim snad měla nevyžádaně zkřížit cestu, ale zároveň vyžadují, aby jim byla k dispozici, kdykoliv si náhodou zamanou.
Zajímalo by mě, jestli někdo přemýšlí, kde církev bere prostředky (finanční i personální) na správu toho "nezměrného majetku", který by ideálně chtěli kdykoliv zdarma využívat.