Libiku,
já s tebou souhlasím a situaci ŘKC příliš neznám, ale církev nevidím jako klub hráčů čehokoliv a její význam pro společnost vnímám, přesto si myslím, že základ zdravého fungování je, že si zaplatí ze svého (sbírek, výnosů z majetku) faráře a provoz (myslím energie, úklid apod.) svých modliteben. U oprav kulturních památek jsem naproti tomu všemi deseti pro získávání grantů od státu, obcí a podobně - budovy často slouží dost viditelně i obcím a tak... (Ačkoliv Pampela žádá trochu moc.)
Myslím totiž, že státní příspěvek na provoz v očích lidí vyrovnává / maže to, co pak církev poskytuje, na všech frontách. Což je škoda.
Optimisticky si myslím, že na to máme - finanční obětavost, odvahu i víru
. Malým společenstvím by měla pomoci především vnitrocírkevní solidarita, případně obec, která může lépe vidět konkrétní přínos malé farnosti v místním měřítku.
Za sebe můžu říci, že mě potěšila solidarita ŘKC, s níž se o náhrady podělila s ostatními církvemi, nad podíl toho, oč ty menší přišly.