"Tu zminene zabavy pro deti jako akvaparky ci hopareny jsou prece taky konzum - jen v jine forme. Proc by se deti mely porad takto zabavovat? Takovehle aktivity chapu jako za odmenu a ne standard.
Fakt si myslim, ze by stacilo jen trosku pribrzdit - trosku zbrzdit tu spotrebu a premyslet, za co utracim."

Přesně, přesně, přesně.

Fascinuje mě, u čeho všeho lidi přehlížejí, že to je vlastně taky konzum a zcela zbytná věc, a rozčilujou se, že si to nemůžou dovolit.

Třeba návštěva restaurace v mém dětství byla velmi vzácná věc, a nemyslím si, že by to bylo dané jen tím, že bychom měli málo peněz (bylo tomu tak i v době, kdy ještě oba rodiče žili a pracovali). Dneska mám pocit, že lidi obecně (jistě že ne všichni) do restaurací choděj běžně a brali by sakra úkorně, kdyby si to nemohli dovolit častěji než jejich rodiče v jejich věku.

A tak je to s docela dost věcma. Zábava "samodomo" se bere málem jako něco podřadnýho a z nouze ctnost.