Přidat odpověď
Despi...ten, kdybys byla v podobné situaci na té druhé straně, asi bys cítila něco jiného.
Pitomý hormony, nic víc...
-taky jsem byla chvíli zamilovaná do někoho jiného, jenže já jsem racionálně dala od všeho ruce pryč, přesně proto, že jsem tušila, že to může být jen chvilka, ktera bude stát spoustu lidí okolo spoustu trápení. A nelituji, ani teď.
a blbá zpráva - TEĎ je to ve fázi, kdy to fakt mezi váma asi dobrý nebude, jeho pozornost je upřena jinam. Láska to není, je to asi spíš poblouznění, ale nic s tím neuděláš...nic, co by přineslo okamžitý a v téhle chvíli trvalý efekt.
- myslíš, že součástí hormonu a poblazneni nebo krize středního věku může být lhostejnost? Já nevím, co cítí k ni, třeba je to opravdu jen vrba a on s ní opravdu řeší, že už mě nemiluje, možná je to (budouci) milenka.
A máš pravdu, dobre to není. I když on vypadá podstatně víc v klidu než já.
Bavíme se o teď a pár následujících týdnech, možná měsících, než zas začne vnímat.
blbě se to čte...je to taková bezmoc směrem k němu.
- bojím se, že se odstěhuje a zároveň, že tu zůstane a ještě to tím chozenim okolo sebe "jakobyvpohode" celé víc podelame.
Obra´t se na sebe a děti...domov, přátele, i třeba rodinu, bu´d s nimi, tam hledej dobré slovo a náruč, u něj TEĎ ne, TEĎ ji nenajdeš.
Udělej něco, co by ti přineslo uvolnění a kousek radosti a....pokud ho chceš (poté, co to skončí a s největší pravděpodobností skončí), vyčkej a pak jednej.
- s dětmi jsme v poho, toho se nebojím, ale nejsem schopná to sdílet s nikým na živo. Mám skvelou kamarádku, ale odmítla jsem s ní teď být, nechci o tom mluvit. Vyhovuje mi o tom psát tady. Lépe formuluji myšlenky, i když bulim, nikoho to nestve, a spousta názorů je velmi užitečných. Pomáhají mi zařídit si myšlenky. Sice mě stresuji názory, že se může komplet změnit, ale zdá je dobře být připraven na každou variantu.
Předchozí