Když někoho vezu, tak si rádio nezapínám. Předpokládám, že na mě bude spolujezdec mluvit a jinou kulisu nepotřebuji. Svojí muzikou se snažím nikoho neobtěžovat. Poslouchám si jí nejraději o samotě, chápu, že někomu může "ta moje" lézt na nervy a na mozek.
Jinak mám výhodu, že mi asi žádný hudební styl nevadí, "muziku" mám ráda všeobecně. Na nervy mi leze jen v přírodě, kde chci poslouchat přírodu. A když si chci s někým povídat a díky hudebnímu řevu nemohu.
Ale asi každý už se někde setkal s hudebním nadšencem, který mu tu jeho narval na plný koule. Když se líbí jemu, musí se líbit všem